V rovinách před San Ignacio de Texes

23.2.2016,  19. den naší mexické dovolené jsme ve státě Nuevo León, kousek za San Antonio del Salero, v rovinách udělali dvě zastávky, které mám označené jako San Ignacio de Texes I. a II. Ráno vstáváme  před sedmou hodinou. Na stanu je silná rosa, venku je pouhých 3,5C, dost kosa. Není se čemu divit, jsme v nadmořské výšce 2000 mnm. Po obvyklých ranních procedurách po hodince odjíždíme. Všude okolo rostou husté porosty Opuncia imbricata (stromová, připomíná mi trochu chola z  Joschua Tree v USA).  Kousek poodjedeme a u mírného kopečku nedaleko cesty provedeme dnešní 1. zastávku. Nacházíme zde postupně   Ariocarpus retusus, v rovince Gymnocactus beguini hintoniorum asi 15 rostlin, Lophophora williamsi, Mammillaria picta, formosa,   Ferocactus steinesi pilous. Všude, kam člověk pohlédne,  roste Echinocactus platiacanthus, jsou jich zde snad tisíce. Hlavní trhák této zastávky má být Turbinicarpus valdezianus albiflorus asi 1 cm velký, nacházející se na dalším kopečku vzdáleném tak půl km. Jakmile tam dorazíme, tak kluci po chvíli skutečně několik rostlin objeví. Nafotím si kytky a snažím se také nějakou rostlinu najít. Bohužel jsou tak malé, že se mi to nedaří. Došla mi baterie v GPS a tak beru klíčky od auta a vracím se jako první, potřebuji najít náhradní baterky. Cestou zpět k autu, v rovině nacházím další Gymnocactusy, asi jsem jich viděl nejvíc ze všech. Některé začínají postupně jak se otepluje rozevírat poupata. Rozeberu auto, kufr i batoh, než  najdu ty baterie. Pak se vracím ke Gymnocactusům a fotím znovu rozevírající se květy. Po hodince odjíždíme  na cca  4 km vzdálenou 2. zastávku. Zde je již terén poněkud odlišný, je zde více křovin. V  rovince pod kopcem, pod keři nacházíme nádherně vytrněné Thelocactus bicolor asi 2O rostlin, dále  Mammillaria candida, Ferocactus  steinesi pilosus, Mammillaria picta, Mammillaria formosa, Mammillaria roseocentra, Ariocarpus retusus, Echinocactus ingens, Neoloydia conoidea, Coryphantha delicata. Co nás všechny ovšem nejvíc potěšilo, byla silná populace  krásných Thelocactus conothelos argenteus, odhadem  5OO rostlin. A začínaly kvést!  Procházíme kopec a všude nacházíme stále nové a nové. Jejich květy varírují od bílé, přes růžovou až téměř po červenou. Těch růžových je ale naprostá většina. Jak tak procházím mezi tou záplavou rostlin, najednou se mi vybaví podobná scéna z mojí první návštěvy Mexika. To jsme u Dr. Aroyo měli podobné štěstí. Při nahodilé zastávce jsme se ocitli na louce, kde kvetlo minimálně stejné množství Thelocactus conothelos, ale aurantiacus. Ty jsou dost odlištné od těchto rostlin a kvetou  žluto oranžově. Zážitek to byl ale podobný. Na tomto nalezišti pobudeme také minimálně přes hodinu, zde byli spokojeni a nadšeni úplně všichni.